Duben je označován za „měsíc bláznovství“. Pravidelně se v něm konají osvětové akce ke zvýšení povědomí společnosti o lidech s duševním onemocněním a k odstranění předsudků vůči nim. Protože konání těchto akcí bylo utlumeno epidemií koronaviru, ombudsman připravil alespoň osvětový informační materiál s praktickými radami ohledně invalidního důchodu pro lidi s duševním onemocněním.
Ombudsman dlouhodobě pomáhá lidem s psychickým postižením. Podněty týkající se invalidních důchodů patří mezi nejčastější, se kterými se lidé na ombudsmana obracejí. V některých případech dokonce stěžovatelé získají i vysoké doplatky. To lze ukázat u případu paní Jany, která se obrátila na ombudsmana. Dočkala se nejen invalidního důchodu ve správné výši, ale i vysokých částek zpětně doplacených důchodů. Nesprávně vyměřený důchod byl způsoben chybným stanovením data vzniku invalidity, které navíc nebylo dostatečně zdůvodněné. „Vznik invalidity je objektivně existujícím stavem, nelze jej proto stanovit na základě nahodilých skutečností. Posudkový lékař proto musí stanovené datum vzniku invalidity v posudku vždy řádně odůvodnit,“ upozorňuje ombudsman Stanislav Křeček a dodává: „Jsem velmi rád, že se nejen v tomto případě podařilo zjednat nápravu a paní tak získala důchod ve výši, na kterou měla celou dobu právo.“
Paní Jana nesouhlasila s datem vzniku invalidity, domnívala se, že měla být uznána dříve, jelikož její nemoc (schizofrenie) vznikla již při studiu na střední škole. Byla uznána plně invalidní až v roce 2006, ačkoliv z doložených posudků vyplynulo, že je na psychiatrii léčena už od roku 2001, a byla také opakovaně hospitalizována.
Ochránce zahájil šetření postupu České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Jako pochybení označil, že posudkový lékař neodůvodnil stanovení data vzniku invalidity stěžovatelky. Toto pochybení ČSSZ napravila již na základě zahájeného šetření. Vyvolala mimořádnou kontrolní lékařskou prohlídku, jejímž výsledkem byla změna data vzniku invalidity. Posudková lékařka uznala stěžovatelku plně invalidní již od roku 2001 a od roku 2010 potom invalidní ve třetím stupni. Na základě posudku přiznala ČSSZ stěžovatelce invalidní důchod pro plnou invaliditu od roku 2001. Důchod se tak paní Janě více než zdvojnásobil z přibližně 5 000 na necelých 11 000 Kč.
Další pochybení vzniklo, když ČSSZ nesprávně stanovila období, za které stěžovatelce poskytla doplatek důchodu. „Důchod doplatila za dobu od roku 2015, tj. pouze za dobu pět let nazpět ode dne mého oznámení o zahájení šetření. Při prvním posouzení zdravotního stavu stěžovatelky v roce 2006 však posudkový lékař pochybil, když v posudku nezdůvodnil datum vzniku invalidity. Dopustil se tedy nesprávného postupu, v jehož důsledku přiznala ČSSZ stěžovatelce invalidní důchod od pozdějšího data, než od kterého jí náležel,“ uvedl ombudsman.
Česká správa sociálního zabezpečení neuznala toto pochybení s odůvodněním, že nelze hodnotit postup lékaře v minulosti z pohledu dnešní metodiky a názoru judikatury správních soudů. ČSSZ však nakonec připustila, že v tomto konkrétním případě lze posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti provedené v roce 2006 považovat za pochybení posuzujícího lékaře. Následně přistoupila k poskytnutí doplatku invalidního důchodu také za období od roku 2006 do roku 2015.
Ombudsman doporučuje lidem, kteří mají pochybnost o správnosti stanovení data vzniku invalidity, aby se vůči rozhodnutí o důchodu včas bránili podáním námitek, případně i správní žaloby. Na základě podaných námitek nebo žaloby dojde vždy k novému posouzení zdravotního stavu. Vždy je vhodné předložit lékařské zprávy na podporu závěru o dřívějším vzniku invalidity. Napadat nesprávné stanovení data vzniku invalidity může být s odstupem času již obtížnější. V příloze naleznete informační materiál s radami, jak v takovém případě postupovat.
Praktické informace k důchodům se můžete dozvědět také z našich podcastů. Důchody se zabývá 2. až 7. díl.
Lidé s duševním onemocněním a invalidní důchod – infografika