Dotaz:
Mám asi 5 let invaliditu 3.stupně. V daném čase jsem byla nezaměstnaná a trpěla mentální anorexií, společně s dalšími psychiatrickými potížemi, které byly při hospitalizaci vyhodnoceny jako jiná schizofrenie v roce 2012 pro nedostatek typických příznaků schizofrenie. Můj psychiatr mě však úplně nepovažuje za schizofreničku a spíše říká, že ta diagnóza není úplně podstatná a je to hodně těžké přesně pojmenovat. Od té doby se už i hodně změnilo, nicméně ten 3.stupeň pořád mám.
V minulosti jsem vždy pracovala jako OSVČ, avšak teď jsem si našla novou práci, kde je možný nástup jen jako HPP. Zatím komunikuji s personalistkou o formalitách, které je nutné vyřídit před podpisem smlouvy. O invalidním důchodu jsem již řekla a vyplnila osobní dotazník.
Trpím obavami, že invalidita 3.stupně může být dřív nebo později problémem a že o tu práci z tohoto důvodu přijdu. Obracím se na Vás víceméně s radou o to, jak případně na pracovišti o tom mluvit. Obávám se diagnózu přímo svěřovat, ale předpokládám, že k nějakým otázkám ještě z jejich strany před podpisem smlouvy dojde. Co je v tom případě nejlepší říct? Jak se mohu hájit a postupovat?
Dále si nejsem jistá, jestli někdo kromě lékaře může vidět rozhodnuti posudkové komise o invaliditě a jestli zaměstnavatel má právo o mojí diagnóze vědět. Zaměstnavatelem je státní sektor. Moje pracovní náplň má být IT, práce s daty a statistické vyhodnocování dat. Práce v kanceláři.
Odpověď:
Předpokládám, že sama nejlépe víte, jaké jsou vaše schopnosti a zároveň dobře znáte i svoje limity a podle toho jste si tuto práci zvolila. Tedy jinými slovy daná konkrétní pracovní náplň, včetně výše úvazku, je taková, aby Vaše zdraví nebylo ohroženo. Možná to zní banálně, ale je to vlastně to klíčové. Pokud tomu tak je, pak zbývá ta lehčí část, a to je komunikace se zaměstnavatelem.
Konkrétní diagnóza je čistě Vaše soukromá věc a ani zaměstnavatel se na ni nesmí ptát. Dokonce bych řekla, že se v praxi ukazuje, jaká nedorozumění udělá to, pokud uchazeč na pohovor vyřkne pouze diagnózu a dále už nic nevysvětlí. To v personalistech totiž vyvolá často velké zmatky a mylné představy, které mohou způsobit spoustu nedorozumění.
Já jsem při kurzech pro OZP uchazeče ráda používala termín „návod k obsluze“ – je více než dobré zaměstnavateli otevřeně říci to, co potřebuje o mne vědět v souvislosti s výkonem mé budoucí práce. Takový popis může vypadat třeba takto:
„Ano, mám invaliditu 3. stupně, ale chci abyste o mne věděli, že na této konkrétní pozici mě můj zdravotní handicap limituje jen velmi málo. V praxi to znamená, že 1x měsíčně musím asi na 4 hodin k lékaři specialistovi, kde si bohužel nemohu vybírat odpolední časy. Uvědomuji si, že to může v práci přinést komplikace, a proto budu vždy dopředu domlouvat, jak tuto absenci nahradím. Mohou také nastat období, v loňském roce se mi to stalo 2x, kdy se mi moje nemoc zhoršila, ale ke zotavení mi stačilo pracovat pár dní z domova v kombinaci s několika dny dovolené. Tím jsem opět nabrala síly.“
U daného popisu jde zejména o to, aby zaměstnavatel dostal reálný a velmi konkrétní obraz toho, co ho s Vámi vlastně čeká 🙂 Když si projdete pracovní náplň, na konkrétních věcech Vám to možná bude jasnější. Také je ideální už přijít s návrhem řešení anebo zdůvodnit, proč potřebujete úpravu pracovní doby apod.
Z mojí zkušenosti je skvělé, když se vše vyjasní hned na začátku, což často předejde nepříjemnostem, které jsou nejčastěji způsobeny rozdílným očekáváním nebo prostým ale zákeřným lidským nedorozuměním.
A nakonec rozhodnutí, zda budete chtít sdělit svoji nemoc nadřízenému či nejbližším kolegům, můžete nechat pak na svém uvážení, až se lépe poznáte, rozhodně ale nevynechejte i vysvětlení, co to vlastně znamená, protože to jedno slovo často lidem přináší úplně jiné významy.
Ještě jsem zapomněla, že mzdové oddělení či personální oddělení, bude určitě potřebovat doložit rozhodnutí o přiznání ID, bez tohoto dokumentu by Vám nemohli započíst slevy na dani, ale tato informace by měla také zůstat tam a pokud chcete a na rozhodnutí jsou nějaké podrobnosti, můžete je klidně začernit.